Převážná většina lidí považuje prdění ve společnosti za neslušné a až na vyjímky ho ani neprovozuje, aspoň ne nahlas. Vypouštění smradlavých plynů vadí ostatním okolo nás a z toho důvodu to neděláme. Samozřejmě jsou i jedinci, kteří se v jejich vypouštění před lidmi exhibují. Každopádně většinová společnost si svou potřebu vypouštění smradlavých plynů odnáší ven před hospodu nebo na záchod. Prdět v hospodě však žádný zákon nezakazuje. Jde pouze o slušné chování a respekt vůči ostatním.
Proč se kouření ve společnosti musí řešit zákonem a narozdíl úplně přirozené lidské prdění není třeba zákonem omezovat? Je v podvědomí lidí a v jejich přirozené empatii vůči ostatním nedělat věci, které jim vadí. Jak se říká, prdy jsou jako děti, ty vlastní tolik nevadí, ale ty cizí...
Může zákon změnit povědomí lidí o tom, že kouřit v přítomnosti ostatních je neslušné stejně jako vylučování jiných smradlavých plynů? Asi ne, zákony lidi nevychovávají, nesuplují rodiče. Ale co rozhodně může změnit, je podvědomí o tom, že je to špatné, protože nejen že to smrdí, ono to také poškozuje zdraví. Pravděpodobně jen hodně velkého hulváta napadne si zapálit cigaretu v autobuse, divadle, škole nebo v kině. Na těchto místech je kouření i pro drtivou většinu kuřáků nemyslitelné a nepotřebují na to mít ani zákon. V dávných dobách však bylo na těchto místech úplně normální kouřit. Zapálit si doutníček v kině patřilo k normálním zvykům kuřáka a bez toho by si nedokázal představit, že si plně vychutná film. Pak ale přišel restriktivní zákaz a kina a divadla se stala nekuřáckými. Ačkoliv si umím představit analogické protesty k dnešním, že divadla a kina zkrachují, protože kuřáci do nich nebudou už chodit, tak se tak nějak nekouření na těchto místech stalo přirozenou normou respektovanou i zapřísáhlými kuřáky.
Věřím tomu, že za mnoho let již bude současný protikuřácký zákon jen nepotřebným reliktem minulosti, protože bude přeci běžné, že v autobuse, divadle nebo v pohostinctví se nekouří.